Výzkumy posledních let i doba covidová ukazují, že je vitamín D důležitý nejen pro zdravé kosti, což je roky známý fakt. Vitamín D hraje klíčovou roli téměř ve všech oblastech lidského zdraví, a je pro nás proto nepostradatelný. Jeho suplementace má ale důležitá pravidla!
Kde hraje vitamín D v organismu roli:
Zdraví kostí: Vitamín D je nezbytný pro vstřebávání vápníku a fosforu ve střevech. Nedostatek vitamínu D snižuje aktivitu osteoblastů (kost budují) a zvyšuje aktivitu osteoklastů (kost odbourávají). Dlouhodobý deficit vede k osteoporóze, snížené hustotě kostní hmoty a riziku zlomenin.
Dělení a patologické dělení buněk: Nekontrolované dělení buněk může znamenat vznik onkologických onemocnění. Déčko stimuluje správnou diferenciaci buněk (biologický proces, při němž se vyvíjí buňky různých typů a vlastností) a potlačuje tu nadměrnou, patologickou. Nedostatek vitamínu D může podporovat vznik nádorů a jejich agresivitu. Vitamín D také ovlivňuje hojení ran, regeneraci organismu a zánik nepotřebných nebo opotřebovaných buněk (apoptóza).
Imunita: Vitamín D je důležitý imunomodulátor. Velice důležitý! Pro organismus je tak důležitý, že receptor vitaminu D (VDR) najdeme skoro ve všech buňkách imunitního systému. Jeho nízké hladiny oslabují přirozenou imunitu organismu a deficit bývá jedním z typických faktorů přítomných u vzplanutí autoimunitních nemocí.
Autoimunitní nemoci: Opakujeme! Vitamín D je důležitý imunomodulátor. Vitamín D reguluje imunitní reakce organismu a snižuje produkci autoreaktivních T-buněk, tedy těch, které mylně napadají naše vlastní tkáně (Například štítnou žlázu - Hashimoto). Vitamín D snižuje autoimunitní zánět v Centrální Nervové Soustavě (Typický například u Roztroušené sklerózy). Vitamín D blokuje nadměrné dělení keratinocytů v kůži a snižuje zánět. (u Psoriázy)
Diabetes: Vitamín D má vliv na metabolismus glukózy, produkci inzulínu v beta buňkách slinivky a zlepšuje citlivost buněk na inzulin, čímž snižuje inzulinovou rezistenci a ovlivňuje tak diabetes 2. typu i celý metabolický syndrom. Beta buňky slinivky se stávají méně efektivními při nedostatku vitamínu D, což vede ke snížené sekreci inzulinu.
Genová exprese (zapínání a vypínání genů - epigenetika): Vitamín D se podílí na expresi více než 500 genů! A my naturopaté víme, že právě epigenetika, která se zabývá genovou expresí je budoucností prevence a našeho zdraví.
Práce svalů a zachování svalové hmoty: Vitamín D ovlivňuje také funkci svalové tkáně, protože působí na receptory svalových buněk. Vitamín D zlepšuje rovnováhu mezi svalovou a tukovou hmotou, podporuje ukládání kalorií do svalů a růstu svalů, místo ukládání do tuku, a to snížením produkce myostatinu (omezuje růst svalů) a zvýšením produkce a citlivosti na leptin. Pokles svalové síly je typický u seniorů, kteří mají zároveň velmi často nízké hladiny vitamínu D.
Obezita a stárnutí: U obezity, stárnutí a chronických zánětlivých onemocnění (např. sarkopenie = ztráta svalové hmoty u nemocných a seniorů) je běžný nárůst tukové hmoty a pokles svalové hmoty. Vitamín D může tento stav kompenzovat.
Demence: Vitamín D hraje klíčovou roli v ochraně našich neuronů. Nedostatek vitamínu D vede k vyšší neurotoxicitě, k oxidativnímu stresu a chronickému zánětu, což přispívá k rozvoji Alzheimerovy choroby a demence. Studie ukazují, že nízké hladiny vitamínu D jsou spojeny s poklesem našich kognitivních funkcí a se zhoršením paměti.
Deprese a úzkosti: Vitamín D ovlivňuje tvorbu serotoninu, neurotransmiteru, který je zásadní pro naši stabilní náladu. Nedostatek vitamínu D je spojen s depresí, úzkostmi a výkyvy nálady. Nízká hladina vitamínu D je navíc spojena s vyšším zánětem, se zvýšeným CRP a cytokiny IL-6 a TNF-α, které ovlivňují přenos nervového signálu a přispívají k depresi.
Hormonální nerovnováha: Vitamín D ovlivňuje tvorbu steroidních hormonů z cholesterolu. Nedostatek vitamínu D bude znamenat nedostatečnou tvorbu estrogenu a testosteronu. Nedostatek vitamínu D souvisí také s nedostatečnou tvorbou kortizolu v nadledvinách a tím s chronickou únavou.
Nedostatek vitamínu D má velký vliv na další hormony!
Parathormon - Jak jsme si řekli, řídí vitamín D hladinu vápníku v těle. Máme v krvi málo vápníku? Aktivuje se parathormon, aby hladinu vápníku v krvi srovnal. To ovlivní zdraví našich kostí, protože parathormon odbourává vápník z nich, aby ho mělo tělo dostatek na životně důležité biochemické reakce a fyziologické funkce.
Podle Chrise Masterjohna PhD, amerického experta v oboru nutriční biochemie, je hladina parathormonu důležitým ukazatelem dostatku vitamínu D a potřeby jeho suplementace. Pokud je hladina parathormonu vyšší něž 3,16 pmol/l a současně hladina vitamínu D hraniční, signalizuje to velmi pravděpodobný nedostatek vitamín D a potřebu jeho suplementace. Pokud je ale hladina parathormonu nižší než 3,16 pmol/l a současně hladina vitamínu D hraniční, pak není pravděpodobně navyšovat doporučenou denní dávku vitamínu D. Parathormon by měl být testován zejména u žen po předčasné menopauze, menopauze, hysterektomii, u všech s anamnézou osteoporózy v rodině, nebo u těch, komu vyšlo zvýšené riziko osteoporózy, zhoršené vstřebávání vápníku v testech DNA HEALTH.
Inzulín - Vitamín D ovlivňuje produkci Inzulinu a jeho sekreci z beta buněk ve slinivce. Jeho nedostatek tedy zhorší metabolismus glukózy.
Testosteron - Nedostatek vitamínu D vede, spolu s nedostatkem zinku a vitamínu A, k nízkým hladinám testosteronu, i když přesný mechanismus ještě není objasněn
Estrogen - Dostatek vitamínu D zlepšuje metabolismus estrogenu, tolik důležitý pro zdraví žen a důležitý pro plodnost, PMS, endometriózu, onkologii, myomy, cysty, PCOS, menopauzu.... Nízká hladina vitamínu D může snižovat hladiny estrogenu.
Kortizol - Nedostatek vitamínu D může negativně ovlivňovat vaše reakce na stres. Nízký vitamín D může mít vliv na vysoký kortizol.
Jak získat vitamín D?
Vystavujte se slunci. Ano... bezpečně a vědomě si užívejte slunečních paprsků jako nejpřirozenějšího zdroje vitamínu D. Přesunuli jsme se už dávno do interiérů a trávíme velkou část dne a často i života mimo dosah slunečních paprsků a pod umělým osvětlením. Pokud už na slunci jsme, téměř všichni se chráníme krémy. I proto je logické, že se v naší populaci už nedostatek a nízká hladina vitamínu D projevuje.
Přibližně hodina pobytu na slunci (bez opalovacího krému) může v kůži vyprodukovat až 20 000 IU vitamínu D. Nejvíce receptorů pro syntézu vitamínu D se nachází na předloktích, ramenou a dalších odhalených částech těla. Ve vysokých nadmořských výškách je syntéza vitamínu D intenzivnější než u moře.
Vitamín D, který vzniká v kůži, se vstřebává postupně během několika hodin. Proto je vhodné se po pobytu na slunci mýt co nejméně nebo pouze čistou vodou, a to ideálně po 12–16 hodinách od opalování. Nadměrné používání mýdel či sprchových gelů může odstranit olejovou vrstvu na pokožce, která může omezit vstřebávání vitamínu D.
V naší zeměpisné šířce není možné získat vitamín D ze slunečního záření přibližně od 21. října až do poloviny května. Souvisí to se vzdáleností Země od Slunce, úhlem dopadu paprsků a vyfiltrováním UVB v ozonové vrstvě. V zimě jsme tedy odkázáni na zásoby uložené v játrech, pokud jsme si je přes léto dostatečně vytvořili. Velmi nízké hladiny zásobního vitamínu D i po létě nebývají v naší praxi výjimkou. Schopnost tvořit vitamín D se snižuje s věkem. U seniorů tak může docházet k jeho nedostatku, i když se přes léto dostatečně opalují. Vliv má také menopauza. Tmavý fototyp pokožky, přílišné opálení, aplikace opalovacích krémů při každém vystavení slunci jsou dalšími faktory snižující tvorbu aktivního vitamínu D.
V potravinách se vitamín D vyskytuje jen v omezeném množství. Jeho významnými zdroji jsou některé tučné ryby, jako makrela, losos nebo sardinky, a rybí játra. Jedním z nejkoncentrovanějších potravinových zdrojů jsou kvalitní tresčí játra.
Složitá biochemie vitamínu D
Vitamín D vzniká v kůži ve formě cholekalciferolu (vitamínu D3), což je neaktivní prekurzor aktivního kalcitriolu. Tato syntéza je závislá na přítomnosti cholesterolu, který slouží jako výchozí látka. Aby mohl vitamín D plnit svou funkci, musí projít několika metabolickými přeměnami:
- Vstřebání do krevního oběhu: Cholekalciferol je z pokožky transportován do jater.
- Přeměna v játrech: V játrech se cholekalciferol hydroxyluje na 25-hydroxyvitamín D (25(OH)D), známý jako kalcidiol. Tato forma je měřitelná v krevních testech a slouží jako ukazatel zásob vitamínu D v těle.
- Aktivace v ledvinách: V ledvinách se 25(OH)D dále hydroxyluje na 1,25-dihydroxyvitamín D (kalcitriol), což je biologicky aktivní forma vitamínu D. Jedině aktivní kalcitriol se může navázat na receptory pro vitamín D v buňkách a může být využit naším organismem.
Schopnost získat a využít vitamín D se liší
To, jestli bude mít náš organismus vitamínu D dostatek a kolik vitamínu D bude moci nakonec využít, záleží na mnoha faktorech.
V praxi se nám běžně stává, že jsou klienti, kteří i bez jakékoli suplementace dosahují poměrně vysoké hladiny zásobního vitamínu D v krevním séru. A pak jsou klienti, kteří suplementují dlouhodobě vysoké dávky (což nedoporučujeme) a stejně se hladina jejich zásobního vitamínu D ne a ne zvýšit.
Proč?
Zjednodušeně řečeno hraje roli:
- genetika
- nedostatek magnesia
- nedostatek vitamínu A
- zeměpisná šířka a nadmořská výška
- fototyp
- věk
Odborněji pro fajnšmekry:
Genetické polymorfismy, dalo by se také říct nevýhodné varianty v genu CYP2R1, mohou vést k nižší schopnosti přeměnit cholekalciferol (vitamín D3) nebo ergokalciferol (vitamín D2) na jeho aktivnější formu kalcidiol neboli 25-hydroxyvitamín D, který je testován jako zásobní forma vitamínu D. U majitelů “méně výhodného” genotypu bývají typické nízké hladiny zásobního vitamínu D (25(OH)D) v krvi i při dostatečném příjmu vitamínu D i při dostatečném a zdravém vystavování se Slunci.
Genetické polymorfismy v genech GC a GC 1296, kódující takzvané Vitamín D vázající proteiny (DBP), které pak nosí vitamín D do cílových tkání. U jedinců s “nevýhodným genotypem” jsou typické nižší hodnoty zásobního vitamínu D v krevním séru a naopak.
Genetické polymorfismy v genech pro takzvané VDR (Vitamin D Receptory) mají významný vliv na hladiny zásobního vitamínu D v krevním séru, ale i na dostupnost jeho biologicky aktivní formy (kalcitriolu). Vitamin D receptor (VDR) je nezbytný pro zprostředkování účinků aktivního vitamínu D (kalcitriolu) na buňky. Slabší funkce receptoru může vést k nižší odpovědi těla na dostupný vitamín D, což může způsobit potřebu vyšších hladin vitamínu D v séru pro dosažení požadované biologické aktivity. Vitamín D reguluje svou vlastní syntézu a své odbourávání prostřednictvím mechanismu zpětné vazby, kde hrají VDR klíčovou roli. Polymorfismy mohou změnit aktivitu tohoto systému, což pak také ovlivňuje hladiny zásobního vitamínu D (25-hydroxyvitamínu D) v krevním séru.
(NE)Dostatek vitamínu A a magnesia
Vitamín A má synergický účinek s vitamínem D na VDR. Vitamín D a vitamín A spolu spolupracují. Vitamín A je nezbytný pro správnou funkci vitamínu D, protože aktivace receptoru vitamínu D (VDR) závisí na přítomnosti funkčního RXR (receptor pro vitamín A), který je aktivován vitamínem A. Nedostatek vitamínu A pak snižuje biologickou aktivitu vitamínu D. Bez dostatečného množství vitamínu A (aktivujícího RXR) nemůže vitamín D správně fungovat.
Magnesium je nezbytné pro převedení vitamínu D do jeho aktivní, pro náš organismus dostupné formy kalcitriolu. Bez dostatečné hladiny magnesia nemůže být vitamín D účinně aktivován a nemůže vykonávat své klíčové funkce. I při suplementaci vitamínu D mohou být bez dostatku magnesia jeho hladiny nízké nebo neaktivní, protože není správně metabolizován. Na magnesiu jsou závislé také VDR receptory a pokud ho není dostatek, nemusí být organismus schopen využít ani aktivní vitamín D.
Co s tím?
My naturopaté jsme zastánci testování hladiny vitamínu D, přestože jde o zásobní nikoli aktivní formu. Hladina zásobního vitamínu D sice nevypovídá o tom, kolik ho naše tělo konvertuje do aktivní formy a efektivně využije, informuje nás ale o tom jaké zásoby pro tvorbu aktivního déčka máme.
Pokud jsou hladiny zásobního vitamínu D velmi nízké a věřte, že velmi nízké hladiny vitamínu D vídáme u klientů velmi často, bude patřit dočasná suplementace rozhodně k našim doporučením. Mezi klienty vídáme opravdu obrovské rozdíly jak v hladinách vitamínu D, tak v reakci na suplementaci. Současně se snažíme vysvětlovat, že je potřeba dbát na dostatek magnesia a dostatečný příjem vitamínu A (viz níže).
Zejména lidé s oslabenou imunitou, lidé s autoimunitními nemocemi, lidé s depresemi a diabetem, osteoporózou nebo onkologií by si rozhodně měli si hladinu vitamínu D měli hlídat a udržovat ji ve vyšší hranici okolo 100. Zejména pokud je Vaše autoimunita aktivní, nespokojte se s konstatováním, že je Vaše hladina v laboratorním rozmezí. Ve své klinické praxi rozhodně vidíme efekt zlepšení fyzického i psychického stavu klientů po zvýšení hladiny vitamínu D.
Suplementace má své podmínky!
Vitamín D vždy suplementujte pouze v kombinaci s vitamínem K2.
Vitamín D vždy suplementujte spolu s magnesiem.
Zajistěte si dostatek vitamínu A z potravy.
Bylo by jednoduché dnes podlehnout dojmu, že suplementace vitaminu D, klidně ve vysokých dávkách je vhodná pro každého.
Není tomu tak! A my rozhodně nedoporučujeme suplementovat dlouhodobě vysoké dávky jako je 5000 IU a více. Nedoporučujeme také užívat týdenní vysokou dávku například 20 000 IU nebo jednorázovou infuzi 50 000 IU, pokud takovou terapeutickou dávku nedoporučil cíleně lékař.
Nejlepším zdrojem vitamínu D je rozhodně Slunce. Pokud se ale necítíte dobře, jste chronicky nemocní, investujte do testování hladiny vitamínu D. Při velmi nízké hladině, je vhodná konzultace s naturopatem a nastavení individuální dávky. Při hladině na dolní hranici laboratorního rozmezí doporučíme suplementovat 1000 IU denně. Dočasně je možné zvýšit dávkování na 2000 IU denně na 3 měsíce, ale doporučujeme hladinu po 3 měsících otestovat. Naturopat, terapeut nebo lékař může dočasně doporučit individuálně také vyšší dávku.
Vitamín D vždy suplementujte pouze v kombinaci s vitamínem K2. (Netýká se to malých dětí.) Vitamín D je, jak jsme psali výše, mimo jiné důležitý v procesu distribuce vápníku v těle. Zejména u seniorů (bohužel nejen u nich) se může stát, že mají méně funkční ledviny, nemají dostatek pohybu, který je předpokladem, aby se vápník zabudovával do kostí. Často navíc již trpí aterosklerózou a mají podstatné deficity minerálů a vitamínů. Suplementace vitamínu D3 ve vysoké dávce pak právě u nich může způsobit ukládání vápníku do měkkých tkání a cév a stát se tak významným rizikem kardiovaskulárních nemocí. Vitamín K2 je pro vitamín D skvělým parťákem! Aktivuje totiž v našem těle proteiny, které pomáhají vázat vápník do kostí a zároveň také brání usazování vápníku v cévách a měkkých tkáních.
Důležitost dostatku magnesia a vitamínu A jsme si vysvětlili výše. Nevěříme, že máte dostatek magnesia z potravy. Více než 300 enzymů v našem těle nutně potřebuje ke své práci magnesium. Bez něj prostě nepracují efektivně! Opakujeme, nevěříme, že máte magnesia dostatek.
Dostatek vitamínu A lze ujíst i z potravy. Nejlepším zdrojem jsou játra. Pokud Vám játra chutnají, dopřejte si je pravidelně v co nejvyšší kvalitě. Spoléhat na rostlinné zdroje betakarotenu nemusí vždy stačit. I zde se ukazuje, že ne každý z nás má geneticky schopnost efektivně konvertovat betakaroten na aktivní vitamín A. Pokud nemáte rádi játra, doporučujeme užívat několikrát do roka Hovězí kapslovaná játra ve vysoké kvalitě.
Disclaimer: Poskytnuté informace nemají sloužit jako náhrada odborného posouzení Vaším lékařem. Než začnete užívat jakýkoli doplněk stravy nebo provádět jakékoli změny ve stravování či cvičení, vždy se poraďte se svým lékařem nebo jiným kvalifikovaným poskytovatelem zdravotní péče.
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/32274555/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/32783652/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30791566/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/20350341/
https://www.degruyter.com/document/doi/10.7556/jaoa.2018.037/html
https://bmcmedicine.biomedcentral.com/articles/10.1186/1741-7015-11-229
https://www.frontiersin.org/journals/nutrition/articles/10.3389/fnut.2021.763076/full
https://bmcpediatr.biomedcentral.com/articles/10.1186/s12887-021-02631-1
https://academic.oup.com/ajcn/article/108/6/1249/5193470
https://asbmr.onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1002/jbmr.5650070915
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/36713951/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/33970480/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/27038046/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30205777/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/29504768/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/29396968/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/29175144/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/28859087/