Prvních tisíc dnů života. Období, které rozhoduje o zdraví dítěte

Mnohé odborné studie, ale i každodenní praxe naturopatů a funkčních lékařů z celého světa ukazují, že prvních tisíc dnů života dítěte, tedy období od početí do druhých narozenin, hrají nenahraditelnou roli v jeho budoucím zdraví. Tomuto období se říká „window of opportunity“, tedy “okno příležitosti” a jeho promarnění se velice těžce nahrazuje. 

Dětský mikrobiom

Vývoj mikrobiomu novorozence (nejen střevního) je zahájen okamžikem porodu. Následně se v dobrých podmínkách rozvíjí a vytváří nejlepší základ pro zdravé střevo a celkové zdraví dítěte na dlouhé roky dopředu. Mikrobiom dítěte je ovlivňován již v těhotenství, zdravotním stavem maminky, jejím věkem, stravou, psychikou a jejím životním stylem. Mikrobiom je také ovlivněn samotným porodem a jeho průběhem a logicky pak následným kojením, umělým mlékem, výživou, užíváním antibiotik, ale i kontaktem s maminkou, blízkými, domácím a okolním prostředím.

Porod císařským řezem ochudí novorozence o pestré vaginální kmeny, kterým je dítě vystaveno během přirozeného porodu. A mnohé studie jasně dokazují, že děti narozené císařským řezem mají vyšší riziko vzniku potravinových alergií, astmatu či obezity, a to právě v důsledku opožděné kolonizace bifidobakteriemi a vlivem vyššího množení bakterií rodů Escherichia a Klebsiella.

Bifidobacterium breve M-16V®, více než speciální kmen probiotik

Ukazuje se, že u dětí narozených císařským řezem nebo při nutnosti časného nasazení antibiotik, může být řešením speciální kmen Bifidobacterium Breve M-16V®. 

Proč? Kmen Bifidobacterium Breve M-16V® byl izolován ze střev zdravých dětí a je dnes používán na novorozeneckých odděleních a jednotkách intenzivní péče po celém světě. Přes 36 studií potvrdilo pozitivní vliv u dětí narozených císařským řezem nebo u dětí, které musely užívat antibiotika v prvních dvou letech života. Kmen Bifidobacterium Breve M-16V® se ukázal jako efektivní modulátor mikrobiomu ve prospěch “dobrých” bakterií a naopak k redukci negativních kmenů ve střevě. 

Probiotika Bifidobacterium Breve M-16V® se doporučuje podávat kolem třetího roku věku dětí, kdy dochází ke stabilizaci mikrobiomu a toto probiotikum tak může být jedním z nástrojů, jak rozbité “okno příležitosti“ opravit.

A jak probiotika Bifidobacterium Breve M-16V pracují?

Budování imunity

Během prvních let života dětí pomáhá mikrobiom takzvaně trénovat imunitní systém. To v budoucnu umožňí rozlišovat přátelské a nepřátelské bakterie a další patogeny. 

Studie například prokázaly, že nerovnováha bakteriálních kmenů úzce souvisí s rozvojem atopických ekzémů a alergií u dětí.

O mikrobiomu je známo, že ovlivňuje získanou imunitu několika způsoby. Jedním z nich je aktivace a diferenciace imunitních buněk, takzvaných T-lymfocytů, a to prostřednictvím dendritických buněk střeva. 

Ve studii Hulshof et al. (2018), která zkoumala imunitní reakci u kojenců s těžkou atopickou dermatidou, vedlo užívání probiotik Bifidobacterium breve M-16V® a prebiotik ke stabilizaci imunitních „ramen“ Th1/Th2 (nerovnováha Th1/Th2 je typická pro atopie) a ke zlepšení symptomů dermatitidy.

Ochrana před kolikami

Koliky se běžně vyskytují u novorozenců a mohou být spojeny právě s mikrobiální nerovnováhou a nízkou rozmanitostí kmenů střevního mikrobiomu u dětí. U dětí s často se vyskytující kolikou bylo prokázáno nižší zastoupení bifidobakterií na úkor patogenních kmenů. Typicky častější byl tento nález u dětí narozených císařským řezem. Následné podávání probiotik kmene Bifidobacterium Breve M-16® riziko dalších kolik výrazně snížilo.

Pomoc při atopické dermatitidě (ekzém), astmatu a alergii

Atopická dermatitida je typicky spojována se zvýšeným počtem T-pomocných lymfocytů (Th). V placebem kontrolované studii u kojenců, bylo podáváním probiotik kmene Bifidobacterium Breve M-16V® kojencům s ekzémem dosaženo výrazného zlepšení alergických a kožních projevů, snížení “sípání” a rozvinutí astmatu a dokonce zmírnění citlivosti na kravské mléko.

Těhotenství a vklad rodičů

Prvních tisíc dní zahrnuje i 270 dní těhotenství. Během této doby nastává mnoho hormonálních, imunologických a mikrobiálních změn v těle ženy, které ovlivňují nitroděložní vývoj a růst plodu. Vliv mají samozřejmě i faktory vnější, jako je strava maminky, užívání léků, alkohol a kouření nebo kvalita životního prostředí a stres.

Například i občasné užívání alkoholu matkou v průběhu těhotenství významně zvyšuje riziko depresivních a úzkostných poruch u dítěte v dospělosti.

Podobně pak kouření během těhotenství zvyšuje rizika kardiovaskulárních a metabolických chorob v dospělosti. Podobný efekt má vystavování plodu transmastným kyselinám. Nadměrný příjem nasycených tuků pak dle studií zvyšuje rizika vzniku inzulinové rezistence, cukrovky a aterosklerozy.

Folikul se navíc vyvíjí již 3 měsíce před oplodněním a má-li to být zdravý folikul, je potřeba zajistit dostatek živin, vitamínů a minerálů a zabránit deficitům v organismu maminky, které se pak následným těhotenstvím a kojením rapidně zvyšují a mají vliv nejen na zdravotní stav miminka, ale také na zdraví a kondici maminky.

Ani tátové ale nejsou z obliga! Přece jen je děťátko společným “dílem” obou rodičů. Spermie musí být v dobré kvalitě a kondici stejně jako folikul. A tak například nadváha otce před početím zvyšuje riziko obezity potomka a užívání alkoholu má epigenetický vliv na DNA spermií.

Velký vliv na zdraví dítěte má pochopitelně také strava maminky během těhotenství, kojení a strava v prvních dvou letech života. Nezbytný je dostatek živin, vitamínů, minerálů a dalších mikronutrientů. Roli na kvalitu mikrobiomu a zdraví má také sterilita prostředí ve kterém dítě vyrůstá, možnost kontaktu se zvířaty či „špínou“, které trénují imunitní systém, podstatný vliv má užívání léků nebo očkování.

Tyto vlivy jsou dokonce podle mnoha  studií ( např. Gluckman 2013, Bouchard 2009, Ali 2013, Hebebrand 2010, Voight 2010) mnohem významnější než genetika. Vyplývá z nich, že zdraví dítěte a riziko onemocnění některou z civilizačních chorob je nejméně z 80% dáno environmentálními faktory v časných obdobích jeho života (včetně těhotenství a stravování maminky), zatímco genetická predispozice má vliv méně než 20%. 

Takže konec výmluv na geny!

A tak se i ve vědeckých kruzích začínají objevovat výrazy jako "Prekoncepční péče" či "Nutriční programování dětí". A to je moc dobře.

Nastudování tohoto tématu nás vedlo k zařazení probiotik Bifidobacterium Breve M-16® mezi naše produkty.

Autor:
Lukáš Bulín

Disclaimer: Poskytnuté informace nemají sloužit jako náhrada odborného posouzení Vaším lékařem. Než začnete užívat jakýkoli doplněk stravy nebo provádět jakékoli změny ve stravování či cvičení, vždy se poraďte se svým lékařem nebo jiným kvalifikovaným poskytovatelem zdravotní péče.